Připravujeme se na něj, bojíme se ho, ale taky se na něj většinou těšíme, protože život je změna. Každý z nás se někdy stěhoval. Občas je to proto, že musíme a někdy proto, že chceme. Ať už je to tak, nebo tak, je vždy lepší, když máme vše předem zajištěno a nemusíme se o nic starat.
Stěhoval jsem se mnohokrát. Dokud to bylo stěhování po Brně po podnájmech, nebyl to tak veliký problém. Dokud člověk nebydlí ve svém, nemá k přestěhování až tolik věcí. Jenže jakmile už se rozhodne koupit byt a usadí se, tak je pak stěhování bytu poměrně obtížnější. To byl i můj případ po mnoha letech harcování jsem koupil byt v Brně na Vinohradech. Po deseti letech jsem se rozhodl, že z Brna odejdu, proto jsem začal hledat dobrou stěhovací firmu. Chtěl jsem, aby to byla firma z Brna, abych měl stěhování levně a abych se nemusel o nic starat. Nevěděl jsem, jak to chodí, protože doposud jsem se vždy stěhoval sám, nebo za pomocí rodičů a kamarádů. Zapátral jsem proto na internetu, vytipoval si tři brněnské stěhovací firmy a oslovil je. Všechny se mi zdály kvalitní a cenově se lišily jen mírně. Mám přece jen dost věcí a tak jsem musel vybrat firmu, která má dostatečně veliké stěhovací vozy.
Příprava na stěhování
Nechtěl jsem nic nechat náhodě a tak jsem již několik dní před samotným stěhováním pomalu připravoval svoje věci, vyhazoval vše nepotřebné a balil to co jsem už nemusel používat.
Nadešel den D a stěhování započalo
Naštěstí nemám doma žádné speciality, jako je klavír, ale zato mám spoustu nádobí, hrnků a jiných křehkých věcí. Byl jsem proto rád, že mi vybraná firma vyšla vstříc a nejen že mi zapůjčila stěhovací krabice, ale také mi pomohla se zabalením věcí. Bylo vidět, že kluci stěhováci jsou opravdu profíci. Nejen že přijeli včas, ale dokonce zvonili na zvonek již o něco dříve. Nemusel jsem dělat opravdu nic ale bylo mi to hloupé a tak jsem pomáhal s dobalením křehkých věcí a jejich nakládáním do krabic. Pak už přišly na řadu svaly a šikovnost. To už jsem nechal na nich a nestačil se divit jak jim to šlo od ruky. Nejprve nanosili vše k výtahu a pak postupně jezdili dolů a nakládali vše do stěhovacího auta. Myslel jsem si, že nám vystěhování bytu zabere celý den, ale chlapi to měli zmáknuté za dvě hodiny. Zamáčkl jsem slzu a po deseti letech naposledy zamkl můj starý brněnský byt.
Nasedl jsem do stěhovacího auta a už jsme uháněli za Brno. Stěhoval jsem se do menšího města, do klidné čtvrti, kde jsem koupil o něco větší byt v malé bytovce. Sousedé zvědavě nakukovali přes záclony a jistě se modlili, aby se ze mě nevyklubal nějaký darebák. Stěhovákům jsem kladl na srdce, aby neotloukli stěny a rohy na schodišti a také, aby nedělali moc veliký hluk. Můžu říct, že všechno proběhlo i zde bez jediného zádrhele. Chlapi všechno nanosili nejen do bytu, ale položili těžké kusy nábytku dokonce až na místo, kde jsem je chtěl mít. Nemusel jsem tedy pak dodatečně stěhovat nábytek sám. Byt, do kterého jsem se stěhoval, byl prázdný, ale zůstala v něm po předchozím majiteli postel. Byla zachovalá, ale já měl svojí a tak jsem poprosil stěhováky, aby si ji odvezli. Dal jsem jim ji jen za odvoz, protože jsem byl rád, že se o ni nemusím nijak starat. Naložil jsem jim ve finále na auto ještě starou skříň, která stála na balkoně, a bylo hotovo. Celé stěhování jsme zvládli za méně než 4 hodiny. Venku bylo ten den 31 stupňů a tak to byl neuvěřitelný výkon. Jsem za to Stěhovací firmě Cibulka velmi vděčný.
Milan Staněk, Brno