Stěhování bytu může být v pohodě

Připravujeme se na něj, bojíme se ho, ale taky se na něj většinou těšíme, protože život je změna. Každý z nás se někdy stěhoval – občas proto, že musíme, a někdy proto, že chceme. Ať už je to tak nebo tak, je vždy lepší, když máme vše předem zajištěno a nemusíme se o nic starat.

Stěhoval jsem se mnohokrát. Dokud to bylo stěhování po Brně po podnájmech, nebyl to tak velký problém – dokud člověk nebydlí ve svém, nemá k přestěhování až tolik věcí. Jenže jakmile se rozhodne koupit byt a usadí se, je pak stěhování bytu poměrně obtížnější. To byl i můj případ – po mnoha letech harcování jsem koupil byt v Brně na Vinohradech. Po deseti letech jsem se rozhodl, že z Brna odejdu, a začal jsem hledat dobrou stěhovací firmu. Chtěl jsem, aby to byla firma z Brna, abych měl stěhování levně a abych se nemusel o nic starat. Nevěděl jsem, jak to chodí, protože doposud jsem se vždy stěhoval sám nebo za pomoci rodičů a kamarádů. Zapátral jsem proto na internetu, vytipoval si tři brněnské stěhovací firmy a oslovil je. Všechny se mi zdály kvalitní a cenově se lišily jen mírně. Mám dost věcí, a tak jsem musel vybrat firmu, která má dostatečně velké stěhovací vozy.

Příprava na stěhování

Nechtěl jsem nic nechat náhodě, a tak jsem již několik dní před samotným stěhováním pomalu připravoval svoje věci, vyhazoval vše nepotřebné a balil to, co jsem už nemusel používat.

Nadešel den D a stěhování započalo

Naštěstí nemám doma žádné speciality, jako je klavír, ale zato mám spoustu nádobí, hrnků a jiných křehkých věcí. Byl jsem proto rád, že mi vybraná firma vyšla vstříc – nejen že mi zapůjčila stěhovací krabice, ale také mi pomohla se zabalením věcí. Bylo vidět, že kluci stěhováci jsou opravdu profesionálové. Nejen že přijeli včas, ale dokonce zvonili na zvonek o něco dříve. Nemusel jsem dělat opravdu nic, ale bylo mi to hloupé, a tak jsem pomáhal s dobalením křehkých věcí a jejich nakládáním do krabic. Pak už přišly na řadu svaly a šikovnost – to už jsem nechal na nich a nestačil se divit, jak jim to šlo od ruky. Nejprve nanosili vše k výtahu a pak postupně jezdili dolů a nakládali vše do stěhovacího auta. Myslel jsem si, že nám vystěhování bytu zabere celý den, ale chlapi to měli zmáknuté za dvě hodiny. Zamáčkl jsem slzu a po deseti letech naposledy zamkl svůj starý brněnský byt.

Nasedl jsem do stěhovacího auta a už jsme uháněli za Brno. Stěhoval jsem se do menšího města, do klidné čtvrti, kde jsem koupil o něco větší byt v malé bytovce. Sousedé zvědavě nakukovali přes záclony a jistě se modlili, aby se ze mě nevyklubal nějaký darebák. Stěhovákům jsem kladl na srdce, aby neotloukli stěny a rohy na schodišti a také aby nedělali příliš velký hluk. Můžu říct, že vše proběhlo i zde bez jediného zádrhele. Chlapi vše nanosili nejen do bytu, ale těžké kusy nábytku položili dokonce až na místo, kde jsem je chtěl mít – nemusel jsem tedy pak stěhovat nábytek sám. Byt, do kterého jsem se stěhoval, byl prázdný, ale zůstala v něm po předchozím majiteli postel. Byla zachovalá, ale já měl svou, a tak jsem poprosil stěhováky, aby si ji odvezli. Dal jsem jim ji jen za odvoz, protože jsem byl rád, že se o ni nemusím nijak starat. Naložil jsem jim ve finále na auto ještě starou skříň, která stála na balkoně, a bylo hotovo. Celé stěhování jsme zvládli za méně než 4 hodiny – venku bylo ten den 31 stupňů, takže to byl neuvěřitelný výkon. Jsem za to Stěhovací firmě Cibulka velmi vděčný.

Milan Staněk, Brno

Jak zvládnout stěhování bez stresu

Zkušenost pana Staňka ukazuje, na čem klid při stěhování stojí: na přípravě a na tom, že člověk nezůstane na všechno sám. Stres totiž nedělá samotné nošení krabic, ale nejistota, co bude dál – jestli se všechno vejde do auta, jestli se nic nerozbije a jestli se to stihne za jeden den.

• Začněte dřív, než se vám chce. Věci, které měsíc nepoužijete, se dají zabalit klidně tři týdny předem. V posledním týdnu pak zbude jen kuchyň, koupelna a oblečení.
• Obhlédněte cestu ven i dovnitř. Šířka dveří, zatáčka na schodišti, nosnost a rozměry výtahu, kam se dá zaparkovat – tohle rozhodne o tempu víc než cokoli jiného.
• Řekněte dopředu, co je křehké a co těžké. Firma podle toho přiveze dost dek, fólie a lidí a nemusí improvizovat na místě.
• Nebalte krabice doplna. Krabice, kterou jeden člověk neunese, se nese hůř a častěji se protrhne.
• Nechte si volný jeden roh. Věci, které se nestěhují – doklady, klíče, nabíječky, léky – dejte stranou a označte je, ať se omylem nenaloží.

Stěhování s dětmi

S malými dětmi se stěhování plánuje jinak. Nejklidnější varianta je nechat je na ten den u prarodičů nebo u známých – v bytě se pořád otevírají dveře, nosí se těžké kusy a dítě pod nohama je riziko pro obě strany. Když to nejde, vyhraďte dětem jednu místnost, do které se nic nenosí, a připravte jim tam hračky, pití a jídlo.

Starším dětem pomůže, když o stěhování vědí dopředu a mají v něm svůj úkol – třeba si samy zabalí a popíšou krabici s vlastními věcmi. Nový pokoj pak stojí za to složit jako první, ještě týž večer. Známá postel a známé hračky na svém místě udělají s náladou víc než celý zbytek bytu.

První den v novém bytě

Po vyložení už obvykle nikdo nemá sílu vybalovat. Proto se vyplatí mít po ruce krabici první potřeby: povlečení, ručníky, toaletní papír, mýdlo, nabíječky, základní nádobí, nůž a nůžky na pásky, léky a něco k jídlu. Naloží se do auta jako poslední a vynese jako první.

Ještě než odjedete ze starého bytu, opište si stavy elektroměru, plynoměru a vodoměru a totéž udělejte v novém. Je to práce na dvě minuty, která pak ušetří dohadování při vyúčtování. A než začnete skládat nábytek, zkuste v novém bytě aspoň jednou projít všechny místnosti s metrem v ruce – leckterá skříň skončí jinde, než se plánovalo nad papírem.

Stěhování v pohodě není otázka štěstí. Je to otázka toho, kolik věcí máte vyřešených dřív, než přijede auto.